Se sv. Josefem ¦ 3

Úvod: Chceme projít tuto křížovou cestu v duchovním spojení s Pěstounem Páně a ochráncem Svaté Rodiny. Možná si někdo položí otázku, proč spojovat osobu sv. Josefa s křížovou cestou, když on na ní nebyl přítomen. Blahoslavený Honorat Kožminski, OFMcap v jednom svém dopise napsal: „Posláním sv. Josefa, jeho misí, byla ochrana Ježíše a Panny Marie před vším, co by ohrožovalo naplnění Božích záměrů v dějinách spásy. Máme být vděční sv. Josefovi, protože jeho práce a námahy živily a posilovaly člověčenství Spasitele, aby Ježíš mohl potom vítězně projít cestou utrpení a bolesti a Svým Křížem vykoupit svět“. Když jdeme spolu s Pánem Ježíšem po 14. zastaveních křížové cesty, chceme hledat stopy Pěstouna Páně na této cestě. Chceme prosit sv. Josefa, aby svou přímluvou chránil celou Církev, naše rodiny a farní společenství i celý svět. Skrze přímluvu Bolestné Matky a sv. Josefa vyprošujme si u Božího Syna, abychom každý den naplňovali své poslání a životní misi, kterou nám svěřil nebeský Otec. 

1. zastavení: nespravedlivé odsouzení 

Pane Ježíši, v jedné knize „Ježíš z Nazareta“ popisuje autor událost, kdy Josef, tvůj Pěstoun, je poškozen chamtivým boháčem za svou práci. Josef vzal malou platbu a snažil se ve svém srdci ospravedlnit nepoctivého člověka. Když to učinil a odstranil ze svého srdce pocit křivdy, pokoj a láska se znovu vrátily do jeho života a života Svaté Rodiny. Teď, když i Ty, Pane slyšíš nespravedlivý rozsudek Piláta a davu lidí, tak jako tvůj Pěstoun, s pokorou přijímáš krutý rozsudek a odpouštíš z lásky. A tak se naplní to, co jsi řekl: „Bůh poslal svého Syna, aby svět spasil, ne aby jej odsoudil“. 

Zamyšlení: Jak já přijímám nespravedlivé rozhodnutí týkající se mé osoby, to, že mi někdo ublížil nebo mě poškodil? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu se sv. Josefem, mužem spravedlivým, pomoz i nám nehledat spravedlnost ve světě za každou cenu, ale svěřit soud milosrdnému Bohu. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi.

2. zastavení: Pán Ježíš přijímá kříž 

I když evangelisté nezapsali žádné slovo Tvého Pěstouna, není možné, aby během společného života - nejdříve v Betlémě, potom v Egyptě, a po návratu i v Nazaretě - neotevřel Josef před Tebou své otcovské srdce a nesdílel s Tebou a Pannou Marií radost z Božího vyvolení a naplňování plánu spásy. Když jsi přijímal kříž, náš Spasiteli, určitě sis vzpomněl, jak Josef vyprávěl o tom, jak Bůh k němu promluvil skrze anděla a řekl mu: „Neboj se k sobě vzít svou manželku Marii...“ a on souhlasil s Boží vůlí. I Ty jsi už v Getsemanské zahradě souhlasil s vůlí Otce, když Tě posiloval anděl, a řekl jsi: „Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš. “ 

Zamyšlení: I ke mně mluví Otec: Neboj se a jdi cestou mého Syna. Kde já hledám oporu a posilu, když přicházejí těžké zkoušky? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu se sv. Josefem, mužem plným odvahy, prosíme Tě o pokoj v srdci, který zvítězí nad každým strachem. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi.

3. zastavení: první pád Pána Ježíše 

Ten první pád byl zkouškou lidské přirozenosti. Ty jsi mohl svou Božskou mocí zvítězit nad lidskou slabostí a jít dál. Upadl jsi do prachu cesty, protože taková byla vůle Otce. I pro Josefa, to, co předcházelo Tvému narození, bylo těžkou zkouškou. I on mohl očekávat, že Bůh zasáhne, když hledal nocleh v Betlémě, když utíkal do Egypta... Ale on také souhlasil s Boží vůlí. 

Zamyšlení: Jak já přijímám zkoušky, které přináší každodenní život? Dokážu vidět a přijmout, že Ty jsi vždycky se mnou? (chvíle ticha) Pane Ježíši, spolu se sv. Josefem, mužem věrným, daruj nám hlubokou víru a neochvějnou naději. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi.

4. zastavení: setkání s Matkou, Pannou Marií 

Pane Ježíši, na toto setkání na křížové cestě se Panna Maria, Tvoje Matka, připravovala od setkání v chrámu, kde slyšela proroctví Simeona: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat - i tvou vlastní duší pronikne meč - aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ Tehdy byl spolu s ní Josef, který jí byl nablízku. Teď je tu sama jenom s Tebou, a nemůže se k Tobě přiblížit. Můžete na sebe jenom krátce pohlédnout, ale v tomto pohledu je láska Matky k Synu a Syna k Matce, a souhlas s Boží vůlí a přijetí této velké oběti. 

Zamyšlení: Dokážu i já přijmout Boží vůli, když přicházejí těžkosti, utrpení a bolest? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Pannou Marií a sv. Josefem, mužem poslušným, daruj i nám odvahu přijmout Boží vůli i v bolesti a utrpení. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

5. zastavení: Šimon z Kyrény pomáhá Pánu Ježíši nést kříž 

Šimon je přinucen, aby nesl kříž. My lidé, to hned spojujeme s porušením lidské svobody, ale v Písmu Svatém najdeme mnoho příkladů, kdy Bůh nutí člověka, aby zachránil jeho svobodu a život. Josef spolu s Marií i Tebou, byli přinuceni utíkat do Egypta, vzdát se všeho. A on se nevzpíral, protože to byla Boží vůle a zachránil tak svou rodinu. Teď i Ty se dotýkáš srdce Šimona, který je přinucen s Tebou nést kříž, a tak zachráníš jej i jeho rodinu. Máme se bránit každému zotročování, ale nemůžeme se vzpírat přijetí Boží vůle. Skrze její přijetí jsme Bohem pozváni na úzkou cestu spásy a záchranu našeho života. 

Zamyšlení: Jak přijímám Tvoje přikázání: Jako nutný příkaz, omezující mou svobodu, anebo pozvání na cestu do Tvého království? (chvíle ticha) Pane Ježíši, spolu se sv. Josefem, mužem vždy plnícím Boží vůli, daruj i nám opravdovou svobodu srdce k přijetí Tvých přikázání a Tvých představ o našem životě. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

6. zastavení: Veronika podává Pánu Ježíši roušku 

Kdo byla Veronika, žena, o které se nezmiňují evangelisté, a která je tak hluboko zapsaná v tradici Církve? Evangelisté popisují mnoho setkání Ježíše s ženami: Ježíš často chválí jejich důvěru a víru, jejich odevzdanost a službu Bohu a bližnímu. Zdá se, že Veronika, žena s rouškou, která utírá Tvou zkrvavenou tvář, je připomenutím písní o řádné ženě z knihy Přísloví, stařenky Anny, která se setkává s Tebou, Marií a Josefem v chrámu, Syrofeničanky, která prosí za svou dceru, Samařanky u Jakubovy studny, Maří Magdalény a Marty i mnoha dalších žen. Ty jsi každého dne viděl lásku, úctu a věrnost, která spojovala Pannu Marii s Josefem, a proto jsi vždy viděl hodnotu a obětavost žen. Tvoje setkání s nimi doprovázelo někdy pouhé slovo, někdy zázrak, jindy odpuštění a u Veroniky Tvoje tvář vtisknutá do roušky a do jejího srdce. 

Zamyšlení: Dokážu i já vidět hodnotu a obětavost ostatních kolem sebe? Umím být vděčný za jejich službu a lásku, kterou mi prokazují? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem Tě prosím o milost úcty a lásky ke každému člověku, s kterým se v životě setkám. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

7. zastavení: druhý pád Pána Ježíše 

Určitě jsi často slyšel z úst Josefa, Tvého Pěstouna, to, co řekl o Tobě Simeon: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat.“ Josef tušil, že nebude svědkem Tvého utrpení, a proto Ti předal toto proroctví. Věděl, že bude s Tebou tvá Matka. Teď jsi znovu klesl pod tíhou kříže, ale zvedáš se, abys posiloval ty, kteří upadnou pod tíhou svých hříchů. Skrze Tvůj kříž a Tvé milosrdenství, se mohou také oni zvednout a následovat Tě.  

Zamyšlení: Dokážu i já trpělivě bojovat se svou slabostí a hříchy a přijmout dar Tvého milosrdenství ve svátosti pokání? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, útěchou ubohých a nešťastných, pozvedni všechny zoufalé a klesající pod tíhou svých hříchů. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

8. zastavení: Pán Ježíš utěšuje plačící ženy 

Znovu na Tvé křížové cestě, náš Spasiteli, potkáváš ženy. Jsou to plačící matky se svými dětmi. Určitě Ti Panna Maria a svatý Josef vyprávěli o plačících matkách z Betléma a okolí, když Herodes dal povraždit jejich děti. Určitě měli soucit s těmi matkami, které viděly smrt svých nevinných dětí. Teď se situace změnila, tyto matky vidí Tvou Bolestnou Matku a Tvou cestu na smrt, a pláčou nad Tebou. Zastavuješ se a zveš je, aby zachránily své rodiny: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi.“ 

Zamyšlení: Dokážu i já přijmout Tvé pozvání a snažit se o záchranu svých nejbližších? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, hlavou Svaté rodiny, dej našim rodinám podíl ve svém království. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

9. zastavení: třetí pád Pána Ježíše 

Každým krokem se blížíš ke Kalvárii, kde se Tvá oběť naplní. Tvé umučené tělo už nezvládá jít dál a padáš pod tíhou kříže. Možná, že v této chvíli sis vzpomněl na těžkou a namáhavou práci v tesařské dílně spolu s Josefem: udělali jste mnoho věcí, které pomohly lidem a přinesly jim radost. I tvůj kříž musel udělat nějaký tesař, ale toto dílo člověka není důvodem k radosti. Je tíhou, která zmáhá Tebe i každého člověka, a proto padáš potřetí. Tvůj pád nám připomíná, že ne každé dílo lidských rukou přináší požehnání a radost. 

Zamyšlení: Jaké jsou plody mé práce, mých rukou? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, vzorem dělníků, dej, ať naše poctivá práce a dílo našich rukou vždy slouží lidem a aby bylo milé Bohu.  

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

10. zastavení: vojáci berou Pánu Ježíši šaty  

Na Golgotě vojáci strhávají z Tvého umučeného těla oděv. Svatý Jan to popisuje ve svém evangeliu: „Když vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho svrchní šaty a rozdělili je na čtyři části, každému vojákovi jednu, vzali i suknici. Suknice byla nesešívaná, v jednom kuse setkaná odshora až dolů.“ Určitě jste v této bolestné chvíli, Ty i Tvá Matka, vzpomínali na chvíle plné radosti prožité v Nazaretě, kde ušila mnoho oblečení pro Tebe a pro Josefa. I tato suknice je dílo jejich mateřských rukou. Spolu s Josefem, chtěli pro své dítě jen to nejlepší, a zahrnovali Tě svou láskou a péčí. I když vojáci strhávají z tvého těla šaty, nemohou Tě zbavit lidské důstojnosti, úcty a lásky, které ve své rodině rozvíjeli spolu s Tebou Panna Maria a Josef. 

Zamyšlení: Dokážu si i já vážit lidské důstojnosti, mám úctu k lidem a mám je rád? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, mužem čistým, dej, ať náš pohled na druhého člověka je plný lásky a úcty k lidské důstojnosti. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

11. zastavení: Pán Ježíš je přibitý na kříž 

Tvé přibíjení na kříž nám připomíná jinou oběť, ve které otec měl obětovat svého syna na hoře Moria. Pane Ježíši, určitě jsi jako dítě často slyšel příběh Abraháma a jeho syna Izáka z úst Matky a svého Pěstouna. Panna Maria a Josef věděli, že jako Izák byl darem od Boha pro Abraháma, tak i Ty jsi pro ně Božím darem. Proto Tě s takovou starostí hledali v Jeruzalémě a našli Tě v chrámě, v domě Tvého a našeho Otce. Teď Bůh nezastaví lidskou ruku a Ty přijímáš svou oběť do konce, protože: „ Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ 

Zamyšlení: Jak prožívám já smrt svých blízkých, dokážu je odevzdat do rukou Božích? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, patronem umírajících, dej nám, abychom s důvěrou ve Tvé milosrdenství uměli doprovázet své umírající na cestě do domu Otce. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

12. zastavení: Pán Ježíš umírá na kříži 

Když voláš z kříže: „dokonáno jest“, chceš poděkovat všem, kteří mají podíl na díle spásy. A především jsi vděčný své Matce a Pěstounovi za to, že souhlasili s Boží vůlí a vydali se spolu s Tebou Boží cestou. Bůh poslal k Panně Marii a Josefovi svého anděla, aby jim sdělil Svou vůli a oni přijali tuto Boží zprávu a řekli své FIAT - ať se mi stane podle Tvého slova. Teď Ty, Syn Boží a Syn Člověka prohlašuješ, že vše je dokonáno a lidstvo je spaseno. Bůh se smířil s člověkem skrze oběť svého Syna. 

Zamyšlení: Dokážu i já být vděčný Bohu a lidem, kteří mi pomáhají plnit poslání, které mi svěřil Bůh? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, ochráncem svaté Církve, dej nám, ať doprovázíme své blízké a své bližní na cestě spásy. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

13. zastavení: tělo Pána Ježíše sundávají z kříže 

Pane Ježíši, od okamžiku svého početí, jsi byl vydán do lidských rukou: nejdříve to byly ruce Panny Marie a potom i Josefa. Jejich ruce Tě krmily, pečovaly o Tebe a chránily Tě. Potom, když jsi začal hlásat své Evangelium, dotýkaly se Tě ruce hledající uzdravení, útěchu a tělesný pokrm. Během cesty na Kalvárii byly to ruce dobré i zlé. Teď dobré ruce Josefa z Arimatie a Nikodéma, sundávají Tvé mrtvé tělo z kříže a odevzdávají do náruče Bolestné Matky. Teď chybí ruce Josefa, protože jsi chtěl, aby on umíral v náručí Tvém a Panny Marie. 

Zamyšlení: Jsou i mé ruce nositeli lásky a něžnosti? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem Patronem umírajících, dej, ať všichni umírající, umírají spolu s Tebou, Pannou Marií a Josefem. 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

14. zastavení: tělo Pána Ježíše ukládají do hrobu 

Hrob, tiché a zároveň tajemné místo, kde přebývá lidské mrtvé tělo. Ty, Bůh a Člověk, vstupuješ do toho místa s pomocí svých přátel, kteří tvé tělo odnesli do hrobu. Vstoupil jsi do tohoto tajemného místa, abys zničil prokletí prvotního hříchu - smrt. Vstoupil jsi, abys ho proměnil a prozářil září své spásy, kterou jsi daroval všem lidem. Naplnilo se to, co anděl předpověděl Josefovi: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha Svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ Smrt, která vstoupila do Bohem stvořeného světa skrze závist zlého ducha a lidský hřích, v Tvém hrobě byla přemožena. Vítězství patří Tobě, Božímu Synu, který jsi přijal skrze Ducha Svatého tělo z Panny Marie. 

Zamyšlení: Dokážu i já vidět v prázdném hrobě Tvé vítězství nad smrtí a hříchem, naději pro život věčný a setkání s Tebou tváří v tvář? (chvíle ticha) Pane Ježíši Kriste, spolu s Josefem, postrachem zlých duchů, prosíme Tě za lidi, kteří v této době pandemie prožívají nejistotu a ztrácejí naději. Dej, ať jim záře Tvého Zmrtvýchvstání, dá odvahu přijmout Tvůj příslib: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby zemřel, bude žít a žádný, kdo žije a věří ve mne, nezemře navěky.“ 

Milosrdný Ježíši, smiluj se nad námi. 

Závěr: Každá pobožnost křížové cesty je připomenutím Tvých slov: „Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v Něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Bůh svého Syna svěřil do péče Panny Marie a Josefa a oni v lásce sloužili Bohu. A proto chceme teď poděkovat nejen Tobě, našemu Spasiteli, ale také Panně Marii a sv. Josefovi, kteří byli spolupracovníky Boha v díle spásy. Naše vděčnost bude nejlepší, když budeme následovat Božího Syna, a utíkat se pod ochranu naší Matky Panny Marie a sv. Josefa. Amen. 

Otázky ke křížové cestě 

1. Jak přijímám nespravedlivé rozhodnutí týkající se mé osoby, to, že mi někdo ublížil nebo mě poškodil?
2. Kde hledám oporu a posilu, když přicházejí těžké zkoušky?
3. Jak přijímám zkoušky, které přináší každodenní život? Dokážu vidět a přijmout, že Ty jsi vždycky se mnou?
4. Dokážu přijmout Boží vůli, když přicházejí těžkosti, utrpení a bolest?
5. Jak přijímám Tvoje přikázání: Jako nutný příkaz, omezující mou svobodu, anebo pozvání na cestu do Tvého království?
6. Dokážu vidět hodnotu a obětavost ostatních kolem sebe? Umím být vděčný za jejich službu a lásku, kterou mi prokazují?
7. Dokážu trpělivě bojovat se svou slabostí a hříchy a přijmout dar Tvého milosrdenství ve svátosti pokání?
8. Dokážu přijmout Tvé pozvání a snažit se o záchranu svých nejbližších?
9. Jaké jsou plody mé práce, mých rukou?
10. Dokážu si vážit lidské důstojnosti, mám úctu k lidem a mám je rád?
11. Jak prožívám smrt svých blízkých, dokážu je odevzdat do rukou Božích?
12. Dokážu být vděčný Bohu a lidem, kteří mi pomáhají plnit poslání, které mi svěřil Bůh?
13. Jsou i mé ruce nositeli lásky a něžnosti?
14. Dokážu vidět v prázdném hrobě Tvé vítězství nad smrtí a hříchem, naději pro život věčný a setkání s Tebou tváří v tvář?